Dietetika u dětí II.

Čínská dietetika je postavená na filozofických základech Tradiční čínské medicíny (dále jen TCM) a regionálně dostupných potravinách. Jako bychom však zapomněli na to, že příroda zachovává harmonii a že kolem nás roste vše, co nám pomáhá k jejímu udržování.

Jak sestavit správný jídelníček?

Cílem je vyvažování a rovnováha. V jídle je třeba mít zastoupeny všechny chutě. Pět chutí: kyselá, hořká, sladká, pikantní (štiplavá), slaná

Vliv pěti chutí na pět hlavních orgánů (zang)

Chuť	V malém množství posiluje, ve velkém množství oslabuje orgán	Může poškodit orgán
Kyselá	Játra	Slezina
Hořká	Srdce	Plíce
Sladká	Slezina (slinivka)	Ledviny
Pikantní (štiplavá)	Plíce	Játra
Slaná	Ledviny	Srdce

Skladba dětského jídelníčku

• 60% dobře uvařené obilniny (zejm. ve formě kaší)
• 15% zelenina (tepelně upravená i syrová)
• 15% luštěniny
• 5% ovoce
• 5-10% maso, vejce, mléčné produkty (pozor na úpravu masa a vajec – smažení, grilování, pečení zahleňuje, nemluvě o karcinogenních účincích smažených potravin. Dětské trávení je velmi jemné a trávení takto upravených potravin je pro něj obzvláště náročné

Při sestavování jídelníčku dbáme také na roční období. Potraviny nám pomáhají naladit se na právě probíhající roční období.

Dietetika na jaře (období orgánu jater)

• Vyživujeme Yin jater a ledvin
• Zařazujeme do jídelníčku jarní zeleninu(ředkvičky, jarní saláty) a bylinky (zejména ty, které rostou u nás – lístky kopřiv, pampelišek, sedmikrásky…)
• Zařazujeme „svěží“ potraviny
• Doplňujeme k neutrálním potravinám také potraviny, které příznivě ovlivňují játra: kuskus, špalda, bulgur, pšenice, pšeničné výhonky, celer, mrkev, pórek, špenát, lesklokorka, rajčata, šťovík, rebarbora, kyselé zelí, zelené výhonky luštěnin, řeřicha, petržel, ostružiny, maliny, ananas, kivi, citron, rybíz, brusinky, mandarinky, pomeranče, angrešt, borůvky, hroznové víno, švestky, třešně, granátová jablka, slivoň mume (švestka umeboshi) černý sezam, dřín, hloh, rakytník, fenykl, smetanka, kurkuma, skořice, ocet, hovězí játra, vepřová játra, kuřecí, slepičí, králičí a husí játra, krevety, slepičí maso, kachní maso, tvaroh, zakysaná smetana, kyselé mléko, sýry (ne tavené), jogurt, zelený čaj, šípkový čaj, slézový čaj, meduňkový čaj, ibiškový čaj, odvar z kustovnice a pšenice, čaj z květů chryzantémy

Dietetika v létě (období orgánu srdce)

• Vyhýbáme se „horkým“ potravinám a „horkým“ způsobům úpravy (grilování, uzení, smažení, pečení)
• Zařazujeme více „svěžích“ a „chladných“ potravin i bylin (máta, meduňka)
• Omezíme maso a tučná jídla
• Zařazujeme hodně zeleniny a ovoce (opět nejlépe sezónní a místní)
• Doplňujeme k neutrálním potravinám také potraviny, které příznivě ovlivňují srdce: pšenice , pohanka, žito, amarant, kopřiva, ledový salát, endivie, jarní salát, červená řepa, fazolky adzuki, artyčoky, čekanka, pampeliška, pastinák, rukev, radicchio, lesklokorka, lékořice, meloun, bezinky, grapefruit, hroznové víno, moruše, schizandra, šafrán, skořice, sušený zázvor, vepřové srdce, event. srdce dalších živočichů, horká (převařená voda) na pití místo čajů

Dietetika v babím létě

(konec srpna, září) či mezidobích (přechodech dvou ročních období)

• Vyhýbáme se potravinám produkujícím „vlhko“ (sladkosti, mléčné výrobky, tuky, smažená jídla)
• Jídla tepelně upravujeme, přidáváme aromatická koření (hřebíček, skořice, kardamom, muškátový oříšek)
• Zařazujeme neutrální a lehce zahřívací potraviny, vaříme kaše a polévky, zejména ke snídani
• Stravujeme se pravidelně, vyhýbáme se hladovění
• Doplňujeme k neutrálním potravinám také potraviny, které příznivě ovlivňují slezinu: sladká rýže, kukuřice, polenta (kukuřičná mouka), brambory, pohanka, pšenice, rýže, proso (jáhly), opražená slzovka, fazole, hrách, zelí, dýni, cuketu, mrkev, kedluben, houby (lesní, shitake, hlíva ústřičná), fíky, rozinky, hloh, hroznové víno, meruňky, broskve, třešně, slunečnicová semena, kokos, kaštany, piniová jádra, mandle, pistácie, sezam, lískové oříšky, vejce, máslo a smetana (v malém množství, pokud není dítě zahleněné), hovězí maso, kuřecí, vepřové maso, kapr, sója, tofu, jinan dvoulaločný, mandle, melasa, slad, třtinový cukr a med (malé množství, pokud není dítě zahleněné), skořice, kardamom, fenykl, kmín, lékořice, muškátový ořech, sušený zázvor, galgán

Dietetika na podzim

• Vyživujeme plíce, zejména Yin a Qi plic (to nám pomůže v ochraně těla proti větru a chladu)
• Doplňujeme hodně luštěnin, jidášovo ucho (druh houby, která roste i u nás), jablka – která v té době sklízíme
• Doplňujeme k neutrálním potravinám také potraviny, které příznivě ovlivňují plíce: rýže (jako přílohu i jako odvar), oves, neopražená slzovka, cibule, čínské zelí, mrkev, řeřicha, ředkvička, ředkev, žampiony, pórek, pažitka, citrón, grapefruit, pomeranč, hruška, fíky, vlašské ořechy, mandle, mléko, cukr a med (malé množství, pokud není dítě zahleněné), divočina (maso jelení, zaječí, kančí, srnčí, bažantí, koroptví), husa, krůta, hořčice, čerstvý zázvor (např. do polévky), česnek, pepř, nové koření, anýz, bazalka, saturejka, estragon, šalvěj, máta, lékořice, kopr, koriandr

Dietetika v zimě

• Vyživujeme Yang těla, zejména ledvin
• Zvýšíme oproti ostatním ročním obdobím příjem masa
• Exotické ovoce konzumujeme pouze výjimečně (výrazně ochlazuje)
• Doplňujeme k neutrálním potravinám také potraviny, které příznivě ovlivňují ledviny: pšenice, fazole adzuki, fazole mungo, další druhy fazolí, hrách, čočka, sójové boby, houba mu-er (jidášovo ucho), hroznové víno, švestka umeboshi (slivoň mumae), dřín, rakytník, lotosové semeno, jinan, kaštan, vlašské ořechy, vepřové maso, vepřové nožičky, krevety, mořské řasy, plody a ryby, všeobecně všechny druhy ryb, zejména kapr, pstruh, okoun, uzené ryby, vepřové ledviny a ledviny dalších živočichů, skopové maso (kozí a ovčí), maso solené, nakládané, uzené, sušené, parmezán, odvar z pšenice a kustovnice, černý sezam, sůl, sójová omáčka, olivy, fenykl, hřebíček, skořice,

Potraviny dle TCM můžou mít různé účinky. Mluvíme o „energii potravin“ a tato energie má naprosto jiný význam než kalorická hodnota. Touto energií může být například doplňování, zahřívání, ochlazování, pročišťování atd. Každá potravina lze zařadit do určité skupiny dle termiky (teplotního působení). Potraviny dělíme na: horké, teplé, lehce teplé, neutrální, osvěžující, chladné a studené.

Potraviny, které výrazně zahřívají (horké)

Můžeme využít např. při prostydnutí, kdy je dítěti zima. Lze také zohlednit roční období – použijeme tedy tyto potraviny v zimě. Je však nutné zvážit věk dítěte, zda jsou tyto potraviny pro něj vůbec vhodné, nepoužíváme u kojenců a hodně malých dětí. Pozor také na již proběhlé onemocnění s horečkou.

• Černý pepř
• Galgán(thajská obdoba zázvoru, galgán je však aromatičtější a méně peprný)
• Chilli
• Sečuánský pepř
• Skořicová kůra
• Sušený zázvor

Potraviny, které oteplují (teplé)

Můžeme využít u zimomřivých a unavených dětí se sklonem k bledé barvě pleti. U vegetariánských dětí, zejména používáme koření.Lze také zohlednit roční období – použijeme tedy tyto potraviny v zimě.

• Cibule, česnek, pórek
• Cicimek datlový (plod podobný datli, označován jako „červená datle“)
• Třešně
• Dýňová semena, vlašské ořechy
• Čerstvý zázvor
• Dřín(náš původní divoký keř, pěstovaný a oblíbený pro své ovoce –červené dřínky. Je nenáročný, nádherně žlutě kvete, plody se sbírají koncem srpna. Konzumují se čerstvé, zavařené, jsou také výborné pro přípravu džemů, vín a likérů)
• Hloh (divoký trnitý keř, který najdete snad v každém lese. Jeho léčivé plody – hložinky se v českém bylinářství nejčastěji užívá na onemocnění cév a srdce)
• Rakytník(keř, jehož sytě oranžové plody jsou využívány v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně i kosmetice)
• Fenykl, Hřebíček, Kurkuma, Muškátový oříšek, Kardamom, Saturejka, Majoránka
• Klanopraška čínská (schizandra) je nazývána bylinou pěti chutí a proto je v čínské medicíně uznávaná jako „všelék“. V TCM se jedná o
• jednu z 50-ti základních bylin. Pozor však na její „svíravou“ povahu, která může patologii uvěznit v těle.
• Hořčice(podporuje trávení, často podávaná k masům pro lepší stravitelnost)
• Hovězí maso, kuřecí maso

Neutrální potraviny

Měly by tvořit základ jídelníčku. Tato skupina se vyznačuje přirozeně nasládlou (fádní) chutí. Důležité je střídat je tak, aby strava byla pestrá. Nekombinovat však velké množství potravin v jednom jídle. Používáme po celý rok, zejména však v mezidobích a babím létě.

• Brambory, rýže, mrkev, zelí, dýně, cuketa
• Fazole, hrách, kukuřice, nemodif. sója
• Broskve, fíky, hroznové víno, meruňky, švestky, mandarinky
• Husí maso, vepřové maso, slepičí vejce
• Mandle
• Med (pouze v malých dávkách)
• Mléko (používáme opět v malých dávkách, a jen pokud je dítě zdravé)
• Sůl (pozor na množství)

Svěží potraviny (mírně ochlazující)

Lze používat u dětí, které mají tendenci jít do horka – tj. jsou vznětlivé, agresivní, plné energie, někdy až hyperaktivní, hlasité, hlučné…Lze také zohlednit roční období – použijeme tedy tyto potraviny na jaře.

• Ananas, citrony, hrušky, jablka, jahody, mango
• Celer, čínské zelí, hlávkový salát, lilek, okurky, pomeranče, rajčata, špenát, žampiony
• Tofu
• Odvar z chryzantémy, ječmene
• Kachna, králík
• Ječmen, pšenice,

Chladné potraviny (ochlazující)

Lze používat u dětí, které mají tendenci jít do horka – tj. jsou vznětlivé, agresivní, plné energie, někdy až hyperaktivní, hlasité, hlučné… Lze také zohlednit roční období – použijeme tedy tyto potraviny v létě.

• Banán (pozor ale na zahleněné děti – banány výrazně zahleňují), grapefruit, kiwi, meloun
• Bambusové výhonky
• Moruše(je velmi chutné, nyní téměř zapomenuté ovoce, které připomíná ostružiny)
• Mořské řasy, sojová omáčka
• Zelený čaj

 

Slovníček pojmů vztahující se k Tradiční Čínské medicíně

Qi (čchi)  – energie
Yin (jin) – zdravé tekutiny našeho těla, chladná složka naší energie, materiální složka energie
Yang (jang) – teplá energie našeho těla